Lukáš, 23. kapitola
1. Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2. A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3. Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4. I dí Pilát předním kněžím {biskupům} a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5. Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6. Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7. A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8. Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
9. I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10. Stáli pak přední kněží {biskupové} a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
11. A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12. I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13. Pilát pak svolav přední kněží {biskupy} a úřadné osoby i lid,
14. Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
15. Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16. Protože potrestaje, propustím ho.
17. Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
18. Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
19. Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20. Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
21. Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
22. A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
23. Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží {biskupů}.
24. Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25. I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26. A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
27. I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
28. A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29. Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30. Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
31. Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32. Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33. A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34. Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
35. I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata {biskupové} s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36. Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37. A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
38. A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39. Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40. A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
41. A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42. I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43. I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44. A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45. I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
46. A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47. A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48. A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49. Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
50. A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51. Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
52. Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
53. A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
54. A byl den připravování, a sobota se začínala.
55. Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56. Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.