1. Timoteovi, 2. kapitola
1. Napomínámť pak, aby přede vším činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, žádosti a díků činění za všecky1) lidi,
2. Za krále i za všecky v moci postavené, abychom pohodlný a pokojný život vedli ve vší pobožnosti a šlechetnosti.
3. Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem,
4. Kterýž chce, aby všickni2) lidé spaseni byli, a k známosti pravdy přišli.
5. Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš,
6. Kterýž dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým.
7. K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť), za učitele pohanů u víře a pravdě.
8. Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti.
9. Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, aneb perlami, aneb drahým rouchem,
10. Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě pobožnosti), dobrými skutky.
11. Žena ač se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti.
12. Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení.
13. Adam zajisté prvé jest stvořen, potom Eva.
14. A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla.
15. Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení, s středmostí.