Jan, 1. kapitola
1. Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
2. To bylo na počátku u Boha.
3. Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
4. V něm život byl, a život byl světlo lidí.
5. A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
6. Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
7. Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
8. Nebyl on to světlo, ale přišel, aby svědectví vydával o tom světle.
9. Tentoť byl to pravé světlo, kteréž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
10. Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal.
11. Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho.
12. Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho,
13. Kteříž ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
14. A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce), plné milosti a pravdy.
15. Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest než já.
16. A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
17. Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.
18. Boha žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil.
19. A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
20. I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem Kristus.
21. I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpověděl: Nejsem.
22. I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
23. Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
24. Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
25. I otázali se ho a řekli jemu: Proč tedy křtíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok?
26. Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale u prostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
27. Totoť jest ten, kterýž po mně přišed, předšel mne, u jehož obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
28. Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdež Jan křtil.
29. Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
30. Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest než já.
31. A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
32. A svědectví vydal Jan, řka: Viděl jsem Ducha sstupujícího jako holubici s nebe, a zůstal na něm.
33. A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
34. A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
35. Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
36. A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
37. I slyšeli ho ti dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
38. I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou, dí jim: (1:39) Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (což se vykládá: Mistře), kde bydlíš?
39. (1:40) Dí jim: Poďte a vizte. I šli a viděli, kde bydlil, a zůstali u něho ten den; nebo bylo okolo desáté hodiny.
40. (1:41) Byl Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden z těch dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
41. (1:42) I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, což se vykládá Kristus.
42. (1:43) I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, což se vykládá Petr.
43. (1:44) Na druhý den chtěl Ježíš vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Poď za mnou.
44. (1:45) A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
45. (1:46) Nalezl Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, nalezli jsme, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
46. (1:47) I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Poď a viz.
47. (1:48) Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
48. (1:49) Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
49. (1:50) Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský.
50. (1:51) Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš. Větší věci nad tyto uzříš.
51. (1:52) I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.