2. Timoteovi, 2. kapitola
1. Protož ty, synu můj, zmocniž se v milosti, kteráž jest v Kristu Ježíši.
2. A což jsi slyšel ode mne před mnohými svědky, svěřujž to lidem věrným, kteříž by způsobní byli i jiné učiti.
3. A tak ty snášej protivenství, jako ctný rytíř Ježíše Krista.
4. Žádný, kdož rytěřuje, neplete se v obecné živnosti, aby se svému hejtmanu líbil.
5. A jestliže by kdo i bojoval, nebudeť korunován, leč by řádně bojoval.
6. Pracovati musí i oráč, prvé nežli užitku okusí.
7. Rozuměj, což pravím, a dejž tobě Pán ve všem rozum.
8. Pamatuj, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých, z semene Davidova, podlé evangelium mého.
9. V kterémžto protivenství trpím, až i vězení, jako bych zločinec byl, ale slovo Boží není u vězení.
10. Protož všecko snáším pro vyvolené, aby i oni spasení došli, kteréž jest v Kristu Ježíši, s slávou věčnou.
11. Věrná jest tato řeč. Nebo jestližeť jsme s ním zemřeli, tedy také spolu s ním živi budeme.
12. A trpíme liť, budeme také spolu s ním kralovati; pakli ho zapíráme, i onť nás zapře.
13. Pakliť jsme nevěrní, onť zůstává věrný; zapříti sám sebe nemůže.
14. Tyto věci připomínej, s osvědčováním před oblíčejem Páně, ať se o slova nevadí, což k ničemu není užitečné, ale ku podvrácení posluchačů.
15. Pilně se snažuj vydati sebe Bohu milého dělníka, za nějž by se nebylo proč styděti, kterýž by právě slovo pravdy rozděloval.
16. Nepobožné pak ty křiky daremní zastavuj, neboť velmi rozmnožují bezbožnost,
17. A řeč jejich jako rak rozjídá se. Z nichž jest Hymeneus a Filétus,
18. Kteříž při pravdě pobloudili od cíle, pravíce, že by se již stalo vzkříšení, a převracejí víru některých.
19. Ale však pevný základ Boží stojí, maje znamení toto: Znáť Pán ty, kteříž jsou jeho, a: Odstup od nepravosti každý, kdož vzývá jméno Kristovo.
20. V domě pak velikém netoliko jsou nádoby zlaté a stříbrné, ale také dřevěné i hliněné, a některé zajisté ke cti, některé pak ku potupě.
21. Protož jestliže by se kdo očistil od těch věcí, bude nádobou ke cti, posvěcenou, a užitečnou Pánu, ke všelikému skutku dobrému hotovou.
22. Mládenčích pak žádostí utíkej, ale následuj spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, s těmi, kteříž vzývají Pána z srdce čistého.
23. Bláznivých pak a nevzdělavatelných otázek varuj se, věda, že plodí sváry.
24. Neslušíť pak na služebníka Páně vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všechněm, způsobný k učení, trpělivý,
25. Kterýž by v tichosti vyučoval ty, kteříž se protiví, zda by někdy dal jim Bůh pokání ku poznání pravdy.
26. Aby sami k sobě přijdouce, dobyli se z osídla ďáblova, od něhož jsou zjímáni k činění jeho vůle.